Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uber, regulací k veřejnému (ne)blahu aneb takhle prosím ne!

8. 04. 2017 14:59:00
Tak po Dánsku a Maďarsku končí UBER i v Itálii. Socialismem, regulacemi a přebujelou byrokracií všeho druhu sužovaná Evropa zabíjí další hřebíček do své vlastní rakve. Byrokracii nedáme a o zákazníka nám nejde!

A podobné tendence se objevují i u nás doma, ať tím myslíme Prahu nebo celou Českou republiku. Raději, v tom našem vlastním lokálním kontextu, budeme dál hájit pochybné partičky z Pařížské a dalších vyhlášených lokalit a jejich zlodějské praktiky, kterými nejen Praze, ale celé zemi dělají ve světě jméno bezmála třicet let. A není se čím chlubit, to víme všichni.

V týdnu, ve kterém primátorka Prahy slavnostně vyvěšuje kontroverzní a provokující reklamu v Pařížské, kde na vyhlášené gaunery upozorňuje rudými plakáty s hvězdou jako na relikt komunismu, jako by většina z nich už nebyla produktem „nového věku“, prochází Evropou skutečné strašidlo. Tím samozřejmě není UBER ani jiné podobné služby, ale utkvělá potřeba zachovat nezdravou míru byrokratické zátěže a regulace za každou cenu. Navzdory tomu, že tato desítky let nevedla k cíli, nepřinesla zákazníkovi jistotu, že nebude okraden, neučinila prostředí taxislužby férovějším a nevedla k očištění jména hlavního města v očích zahraničních turistů. O schopnosti skrze ni vymoci jakékoli pokuty hříšníků a hříšníky eliminovat mimo rámec této živnosti ani nemluvě.

A zatímco Adriana Krnáčová vede kampaň, která je spíš důkazem nejen její vlastní neschopnosti, česká, zejména pražská, ale i brněnská taxikářská obec vzhlíží k podobným krokům v naději, že by se snad mohly odehrát i u nás. A tomu coby zákazníci řekněme důrazné ne! Vzkažme našim voleným zástupcům, že jsme to my, jejichž zájmy mají hájit a mít na zřeteli a nikoli partičky holohlavých zátylků s řetězy na krku, kteří v teplákách obsadí a blokují magistrálu, ve dne i v noci kradou ať ve zmíněné Pařížské, ale klidně i přímo před magistrátem na Kafkově náměstí, na Hlavním nádraží, na Staromáku, Václaváku a potkáte je i u každé velké kulturně sportovní akce kdekoli v ČR. Ty hájit, milí politikové, nemáte! Jedno, jakou si založí Asociaci, jedno, jak hrubě budou řvát a vyhrožovat, že věc vezmou do vlastních rukou. Je ne!

UBER a podobný typ služeb je reakcí nejen na technologický pokrok, který vládnoucí elity nejen u nás nejsou schopny pobrat, pracovat s ním a využít ho pro naše blaho, snad tedy s výjimkou některých pobaltských států, ale zejména na nefunkční, nepružná a zákazníkům nevyhovující tržní prostředí, jako je česká taxislužba. Vše, co měla zákazníkovi garantovat již zmíněná přebujelá byrokracie a regulace i nejmenšího detailu, najednou umí obstarat jedna hloupoučká aplikace v mobilním telefonu a světe div se, umí to bez armády úřednických vyžírků, které živíme z našich daní. A to je ve skutečnosti to, co politiky národních i lokálních úrovní všude po světě děsí. Co kdyby příště došlo na ně?!

A tak tito nechávají průchod zavádějící argumentaci druhé strany a postupně ustupují od prohlášení, kterak budou podporovat sdílenou ekonomiku a technologický pokrok, jak vyjdou vstříc nám, zákazníkům. Začínají padat návrhy na ještě tužší regulaci a buzeraci, omezování, restrikce, nařizování a samozřejmě pokutování všech, kteří se nepodřídí. Jako kdyby těch třicet let nazpět jasně neukázalo, že tudy cesta nevede.

Nicméně pojďme se na fenomén UBER podívat trochu podrobněji. Samozřejmě, že jeho argumentace o tom, že se nejedná o ekvivalent taxislužby, ale o spolujízdu, je lichý. Je to kličkování na hraně, dané složitostí a mírou buzerace, kterou stát a města, aniž by dosáhly jakýchkoli výsledků, za ty roky nakupily. A paradoxně tak nejvíce potrestaly těch nemálo poctivých taxikářů a taxikářek, kteří nechtějí nic jiného, než poctivě uživit sebe a své rodiny.

Nevím jak v Dánsku nebo Itálii, ale zrovna v našich podmínkách se UBERu trochu divím, neboť splnit to, co po jeho řidičích zákon chce, není zase tak složité. Česká legislativa je poměrně benevolentní a řidiči UBERu, budeme-li se bavit o službě Pop, nesplňují především absolutní formality. Naprosté prkotiny a nesmysly, které jsou zákazníkovi stejně k ničemu, nic mu nepřinesou a nic negarantují. Navíc řidiči druhé u nás provozované služby, UBER Black, je zpravidla splňují.

Že v tom nemají jasno sami řidiči, to se dá čekat. Třeba ten materiál z magistrály, Pařížské nebo Staromáku, u něj si jen hlupák může dělat iluze, že má za sebou víc než osm či devět tříd základní školy, takže v pohodě. Ale je nepochopitelné, že těm argumentům podléhají i ti nahoře.

Takže, jaká je realita:

1. Ne každé TAXI musí mít taxametr a musí být jako TAXI označeno

Ano. Po novele zákona o silniční přepravě došlo ke zrušení „smluvek“, nicméně ne tak, jak si někteří taxikáři a jejich zástupci myslí. Ekvivalent smluvní přepravy, dnes přesněji smluvní taxislužby, zůstal samozřejmě zachován i pro tuzemskou dopravu pro méně než 9 osob. Rozdíl je v tom, a v tom spočívá i ono zmatení, že takový vůz musí být zanesen v evidenci vozidel taxislužby coby vůz TAXI bez taxametru. Tedy zápis v registru, naprostá formalita. Takový vůz ovšem nesmí být jako TAXI označen, nesmí mít „kulicha“ či být jinak s vozem TAXI zaměnitelný. Že je něco takového nelegální, je nesmysl. Zákon na takovou variantu myslí.

2. Přepravit vás z místa A do místa B může kdokoli za jakoukoli cenu

Řidič takového vozu vás může odvézt odkudkoli kamkoli a za cenu, za jakou se s ním dohodnete. Bez ohledu na výši jakékoli místní regulace. A nemusíte se domluvit na výši ceny předem fixně, stačí ujednat jasný způsob, jak bude cena určena. Jestli se domluvíte, že k výpočtu dojde v závislosti na času nebo vzdálenosti, nebo podle počtu semaforů, které cestou minete, je úplně buřt. Důležité je službu písemně objednat, objednávku musí mít řidič k dispozici ve voze a objednávku nesmíte učinit bezprostředně před jízdou nebo až ve voze. Co je „bezprostředně“ zákon nedefinuje.

3. Písemná forma je zachována i v případě, kdy je úkon proveden elektronickými prostředky

Písemná forma právní úkonu je v daném případě zachována i přesto, že je úkon proveden elektronicky. Důležité je, aby byl z úkonu jasný obsah právního jednání a určena jednající osoba. Od toho tu máme NOZ a navazující nařízení. Řidič má k dispozici podepsanou elektronickou objednávku jasně identifikovaného zákazníka, a to díky účtu v aplikaci a povinné vazbě na ověřený platební instrument. Vše navíc doprovázeno elektronickým podpisem, který je akceptovatelný i v prosté variantě. Nemusíme to komplikovat zaručeným elektronickým podpisem nebo jeho kvalifikovanou variantou, protože tady neřešíme horkou bramboru českého práva, tedy prostě podepsaný email.

4. Bezhotovostní transakce jsou pro stát nejsnáze kontrolovatelné

Nejvíc k popukání jsou argumenty na téma daní. V případě UBERu je vyrovnání závazků mezi zprostředkovatelem a řidičem prováděno zásadně a vždy pouze v bezhotovostní formě, tedy z hlediska jakékoli kontroly ze strany Finanční správy tím nejsnáze kontrolovatelným způsobem. Žádná hotovost přijatá bez dokladu, bez vydaného potvrzení, účtenky, žádné manipulace s taxametry a nulítka. Jakkoli ty jsou v poslední době nahrazeny funkcemi chytrých taxametrů, kdy stačí použít kombinace ovládacích tlačítek, díky kterým si s cenou, sazbou i záznamem jízdy můžete dělat, co chcete (viděl jsem u certifikovaného taxametru na vlastní oči). Nemluvě o tom, že si pojďme nedělat iluze o výši zaplacených daní, zejména ne u těch nemajetných řidičů bez příjmu, ze kterých stát nevymůže ani relativně směšné pokuty. A že těch případů je.

Shrneme-li to nejdůležitější, řidiči UBER Pop nemají zpravidla v pořádku registraci vozu a drtivá většina z nich nemá příslušné zkoušky. První i druhé je opravdu naprostá formalita, ostatně zkoušky samotné nejsou nic složitého, stačí se podívat na vzorek těch, kteří je složeny mají. Obé je triviálně řešitelné a náprava je snadná. Třeba řidiči UBER Black mají registrace i zkoušky zpravidla v pořádku. Ani jeden z výše uvedených bodů, tedy registr vozů a zkoušky, řekněme si to na rovinu, nemá pro mě jako zákazníka žádný význam. Co mi garantuje? Vůbec nic. Dobře si pamatuji znalosti a orientaci bývalých řidičů TickTacku, kteří bez navigace netrefili ani na ten Václavák a přitom zkoušky měli všichni. V době přesných navigací zbytečnost. A navíc, opravdu si myslíte, že pokud si „popáci“ dají uvedené do pořádku, že přestanou současným taxikářům vadit? Ani náhodou!

Jediné, kde mohou mít řidičové UBER Popu problém vážnějšího charakteru, je případné neoprávněné podnikání. V tomto bodě není o čem diskutovat. Nicméně nezapomínejme na možnost příležitostného příjmu, jak jej definuje legislativa, který je možné obstarat i bez příslušných oprávnění a nepodléhá dani. A také na fakt, že stejný problém řeší i klasická taxislužba, která se potýká s černým taxikáři stejně, jako to může platit u „popáků“. Nicméně oboje musí řešit státní aparát a myslím, že řešitelné je to poměrně jednoduše a rychle. Místo kontrolování nesmyslů stačí kontrolovanému řidiči prověřit finanční toky na účtu, na který inkasuje platby od UBERu a je hned jasné, jestli se pohybuje v limitu či za ním. A nemá-li příslušné oprávnění, nepodává-li daňové přiznání a příjmy nedaní, je to v rovině trestního práva jednoduchý případ. Rozhodně jednodušší, než nekonečné ságy a pokusy o to, zbavit se starých známých zlodějů, kteří teď prskají, protože dostali konkurenci.

A co s tím? Současnému tlaku „starých“ taxikářů nesmíme ustoupit! Řešením je uvolnění regulací a reflexe toho, že žijeme již sedmnáct let v jednadvacátém století. Nechme značku TAXI žít svým životem. Klidně s regulací ceny, ať na ulici nevznikají zmatky při hledání dostupného odvozu a ať má zákazník jistotu, za kolik pod touto značkou pojede a s výhodami, které k tomu patří (vyhrazené pruhy, možnost naložit z ulice, jízdy bez objednávky, stanoviště vyhrazená pro TAXI apod.). Kdo pod touto značkou chce jezdit, ať se podřídí. Má to své výhody. A kdo nechce? Toho nechme žít a pracovat. Je-li vůle zákazníků, která tady nezpochybnitelně je, aby taková služba existovala, ať proboha existuje! Hlavně prosím nezakonzervujme tento šílený stav, který je opravdu reliktem minulého století. Ne jenom komunismu.

Autor: Štěpán Binko | sobota 8.4.2017 14:59 | karma článku: 33.39 | přečteno: 2522x

Další články blogera

Štěpán Binko

Silná Evropa nemusí znamenat socialistickou Evropskou unii

Baví mě ta hysterie kolem Brexitu. Baví mě celá EU. Přemýslím, zda vůbec existuje jeden jediný funkční "státní" útvar, velikostí a uspořádáním odpovídající EU, který "funguje" a kde není diktatura.

24.6.2016 v 11:45 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 726 | Diskuse

Štěpán Binko

Kdo, když ne Syřané, dá tohle do pořádku? Na koho spoléhá syrský zubař z Náchodska?

Ráno jsem slyšel na Radiožurnálu zajímavý rozhovor s jedním ze syrských azylantů v ČR. Dělá zubaře na Náchodsku. Za 18 měsíců získal azyl, naučil se slušně česky, funguje, pracuje.....

16.11.2015 v 10:01 | Karma článku: 39.89 | Přečteno: 1981 | Diskuse

Štěpán Binko

Trocha té politické sci-fi aneb jak by mohlo vypadat usnesení strany, která je "v cajku".....

Usnesení 26. kongresu ODS je výsměchem politické realitě všedního dne a důkazem, že ODS žije mimo ni. Nevím, zda to někdo myslel vážně nebo zda nejde o chybu, ale tohle snad nemůže být pravda. Nebo je? Vážně? Předsedóóó!

2.6.2015 v 14:48 | Karma článku: 24.11 | Přečteno: 977 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lucie Gavendová

Blíženci

Kde se vzala tu se vzala. Žena. Bytost. Stvoření, které se nedá popsat jinak, než čistá energie. Nemůžeš ji popsat, ani uchopit. Zotročit. Vlastnit. Protože je Blíženka.

22.6.2017 v 14:51 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 332 | Diskuse

Tomáš Flaška

Okolo Slovinska na kolech

Bláznovství? Byla první myšlenka. Neblbni, víš jak je Slovinsko malé? Děl Luděk a bylo rozhodnuto. Tak úplně malí zase nejsou, ale hlavně jsou kopcovití. O to to bylo hezčí.

21.6.2017 v 13:03 | Karma článku: 24.81 | Přečteno: 477 | Diskuse

Petr Binder

Báječná dovolená plná překvapení

Dovolenou máme za sebou, přestože léto začíná až zítra. Bylo to zajímavé, nevšední, překvapivé a chvílemi i dramatické.

20.6.2017 v 15:18 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 335 | Diskuse

Ladislav Větvička

Nejlepši pruvodce po Karabachu

Nejlepši pruvodci nebyvaju ty tluste knižky, kde popisuju všecko až do desateho stoleti před Muhammadem a popišu vam kdejaku cestičku do hotela. To si umi kupit kdejaky cyp.

20.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 42.88 | Přečteno: 3846 | Diskuse

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 540 | Diskuse
Počet článků 288 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5194

Jsem obyčejný chlap, manžel skvělé ženy a otec čtyř úžasných dětí. Bytostně věřím v člověka a jeho schopnosti. Mám rád golf, slivovici, dobré jídlo a víno. Z některých věcí jsem už vyrostl, z jiných ještě ne a z některých doufám, že nevyrostu nikdy.

Miluji lidi a svět kolem sebe a každý den se snažím žít naplno. Řídím vlastní firmu (Internet Projekt, a. s.) a občas někde něco utrousím nebo napíšu o správě obsahu v digitálním věku nebo digitálním marketingu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.