Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Minimální stát, maximální zlodějina

2. 07. 2012 17:31:10
Jsem fanda malého a efektivního státu. Ne minimalistického, ne asociálního, ne nesolidárního, ale malého a efektivního. A realita všedního dne? Neefektivní, přebujelý, asociální, místy přehnaně solidární a místy zákeřně nesolidární velký stát, který poskytuje stále se ztenčující rozsah služeb ve stále se zhoršující kvalitě a za stále se zvyšující cenu.

Pokud je rozsah služeb státního aparátu trvale krácen, aniž by z jednotlivých jeho procesů byl umožněn dobrovolný "opt-out" nebo došlo k citelným kompenzacím formou snížení povinných odvodů (daně, pojištění, poplatky apod.), nejedná se o nic jiného, než o státem řízenou zlodějinu a podvod na lidech. Na Strakovku by sprejeři klidně mohli nastříkat heslo: "Vybrat více, poskytovat méně" a nikdo by se nemohl divit.

Kdo říká, že šetří a přitom rozhazuje ve velkém a zároveň velkou silou utahuje šrouby, by nám měl být podezřelý. Protože buď šetřím a nerozhazuji, nebo nešetřím a vybírám, co to jde a utrácím. Ale zároveň tupě neškrtám a nedělám z některých služeb poskytovaných státem nepoužitelné torzo.

Čistě teoreticky se umím smířit jak s minimálním státem s celou řadou mých osobních práv a odpovědností, ale zároveň i se štědrým sociálním státem založeným na vysoké míře přerozdělování. Tedy se státem, který se stará o všechno. Problém ovšem je, že v druhém případě nejsem schopen opustit roli náročného zákazníka, který si prostě nechce nechat kálet na hlavu a který chce za své peníze adekvátní služby.

Čím dál častěji se mi stává, že se dostanu do situace, kterou bych nazval selháním státu. Nemyslím nějaké skutečně fatální plošné selhání, ale desítky drobných situací, kdy se ptám sám sebe, k čemu vlastně člověk ty daně platí a k čemu ten stát vůbec je, když je vám čím dál víc k prdu a v míře čím dál vyšší jste odkazováni sami na sebe, abyste se postarali.

Je úplně jedno, jestli Vaše žena shání gynekologa, vy zubaře, zda sháníte místo v mateřské školce pro svoje dítě, na zahradě se vám objevilo vosí hnízdo a na vašem parkovacím místě parkuje nějaký blbec. Stát se nikterak nepřetrhne, aby vám pomohl. Hasiči nepřijedou, policisty váš veřejně přístupný soukromý pozemek nezajímá, zubaři zkrátka nejsou a školku si zaplaťte soukromou. Hotovo.

A to nemluvím o perlách typu nemocenského pojištění, které v jeho současné podobě považuji za nejkřiklavější politickou zlodějinu posledních let. Všichni platíme jako mourovatí, abychom pak ve výsledku dostali almužnu a to ještě až po jedenadvaceti dnech nemoci. Páni, kdy já byl naposledy nemocný tolik po sobě jdoucích dnů? Kdy vy? Přitom si vezměte svoji výplatní pásku a jděte do jakékoli komerční pojišťovny. Tam si nechte nabídnout pojistku za stejné peníze, jaké platíte státu. Budete se divit, jakou službu získáte. Přitom nejste-li OSVČ, z povinné účasti na nemocenském pojištění se nevyvážete.

Nebrečím, nestěžuji si a hlavně nevolám po všemocném a silném státu. Nepotřebuji jeho přehnaně vřelé objetí zaplacené naší svobodou. Navíc jsem zdravý muž v nejlepších letech a umím se postarat o sebe i své blízké. Jenže celá řada lidí je na tom úplně jinak a i já nebudu mladý a v plné síle věčně. Pokud chceme minimální stát, OK. Pokud chceme štědrý sociální stát, také OK. Pokud je výsledkem konání všech našich vlád za posledních 20 let minimální stát s náklady štědrého sociálního státu, NENÍ TO OK!

Umím si zajistit likvidaci vosího hnízda nebo nechat odtáhnout arogantního hlupáka ze svého parkovacího místa a rád si to v budoucnu zajistím, bude-li třeba. Jenom prosím stát, ať se nechová, jako kdyby mi podobnou službu poskytoval a chraň ho ruka Páně chtít za ní byť jen jedinou korunu! A když to nezvládnu? Tak to zvládneme v rámci rodiny, obce, města nebo kraje. Vždyť co tak strašného nám hrozí? Že zjistíme, že stát, jaký tu máme dnes, je úplně k ničemu a že sami to zvládneme lépe? Ano, to je velmi pravděpodobné. Vy se toho bojíte?

Autor: Štěpán Binko | pondělí 2.7.2012 17:31 | karma článku: 36.20 | přečteno: 2405x

Další články blogera

Štěpán Binko

Uber, regulací k veřejnému (ne)blahu aneb takhle prosím ne!

Tak po Dánsku a Maďarsku končí UBER i v Itálii. Socialismem, regulacemi a přebujelou byrokracií všeho druhu sužovaná Evropa zabíjí další hřebíček do své vlastní rakve. Byrokracii nedáme a o zákazníka nám nejde!

8.4.2017 v 14:59 | Karma článku: 33.80 | Přečteno: 2570 | Diskuse

Štěpán Binko

Silná Evropa nemusí znamenat socialistickou Evropskou unii

Baví mě ta hysterie kolem Brexitu. Baví mě celá EU. Přemýslím, zda vůbec existuje jeden jediný funkční "státní" útvar, velikostí a uspořádáním odpovídající EU, který "funguje" a kde není diktatura.

24.6.2016 v 11:45 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 767 | Diskuse

Štěpán Binko

Kdo, když ne Syřané, dá tohle do pořádku? Na koho spoléhá syrský zubař z Náchodska?

Ráno jsem slyšel na Radiožurnálu zajímavý rozhovor s jedním ze syrských azylantů v ČR. Dělá zubaře na Náchodsku. Za 18 měsíců získal azyl, naučil se slušně česky, funguje, pracuje.....

16.11.2015 v 10:01 | Karma článku: 39.89 | Přečteno: 1999 | Diskuse

Štěpán Binko

Trocha té politické sci-fi aneb jak by mohlo vypadat usnesení strany, která je "v cajku".....

Usnesení 26. kongresu ODS je výsměchem politické realitě všedního dne a důkazem, že ODS žije mimo ni. Nevím, zda to někdo myslel vážně nebo zda nejde o chybu, ale tohle snad nemůže být pravda. Nebo je? Vážně? Předsedóóó!

2.6.2015 v 14:48 | Karma článku: 24.11 | Přečteno: 992 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 15.20 | Přečteno: 470 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 365 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 247 | Diskuse

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 775 | Diskuse

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 11.78 | Přečteno: 401 | Diskuse
Počet článků 288 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5198

Jsem obyčejný chlap, manžel skvělé ženy a otec čtyř úžasných dětí. Bytostně věřím v člověka a jeho schopnosti. Mám rád golf, slivovici, dobré jídlo a víno. Z některých věcí jsem už vyrostl, z jiných ještě ne a z některých doufám, že nevyrostu nikdy.

Miluji lidi a svět kolem sebe a každý den se snažím žít naplno. Řídím vlastní firmu (Internet Projekt, a. s.) a občas někde něco utrousím nebo napíšu o správě obsahu v digitálním věku nebo digitálním marketingu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.