Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po stopách Mayů - Mexico 2008 (fotoblog)

20. 10. 2008 13:20:00
Projeli jsme pět státu Mexica (Campeche, Chiapas, Quintana Roo, Tabasco, Yucatán) a najeli tři a půl tisíce kilometrů. Viděli jsme původní obyvatele vysoko v horách, pozůstatky prastarých civilizací, malebnou přírodu, okouzlující vodopády a samozřejmě i vyhlášené písečné pláže. Plavali jsme s delfínama, líbali krokodýly a papoušky a chovali a viděli nespočet varanů. Krab a ještěrka nám zdomácněly a komáry jsme se naučili ignorovat. Zamilovali jsme si mexickou kuchyni, místní lidi a samozřejmě také tequilu.

Mexico nám zkrátka učarovalo. Je to krásná a nádherná země plná protikladů, kde v kontrastu chudoby s příznaky globální materialistické kultury začnete přemýšlet o tom, kam dnešní svět vlastně spěje. Mexico Vám více než vřele doporučuji. Chcete-li od dovolené více, než se jen vyvalit na pláž, tak sbalte kufr, nejlépe však baťoh jako my, a vyražte. Čím více času si uděláte, tím lépe pro Vás. My tam byli patnáct dní, což s cestou tam a zpět, přesuny do/z Německa a s balením byly necelé tři týdny a i to bylo málo. Jenže i kdybychom tam byli čtvrt roku, tak to stejně bude na všechnu tu nádheru málo.....

Tady je něco málo fotek z našeho putování a já doufám, že se Vám budou líbit. Nafotili jsme jich necelých sedm tisíc a vybrat jich pár, co se vejde na blog, to bolelo. Takže, tady jsou:

Mexico je země plná barev a nám se to líbilo. Barevné jsou domy, barevné jsou obchody a barevná jsou také auta. I lidé se oblékají barevně a nic tam není šedivé a nic se neztrácí a neutápí v nenápadnosti. Kromě toho, že Vás Mexico bude bavit, bude se Vám také líbit. Na to vemte jed.

Kvůli tomuhle navštěvuje Mexico celá řada turistů. Hodně z nich zakotví v některém z turistických letovisek a obklopeni luxusem a službami, které s opravdovým Mexikem nemají co dělat, stráví svoji dovolenou vyvaleni na pláži pod slunečníkem. My jsme chtěli vidět opravdové Mexico a proto jsme si "luxus" tohoto ražení dovolili až poslední dva dny před odletem. Proti původním plánům jsme nekončili v Cancunu, protože odpornější město by člověk stěží pohledal, ale na nedalekém a nádherném ostrově Isla Mujeres.


Miloval jsem jejich náklaďáky a trucky, které brázdí Mexico po čtyřproudých dálnicích i klikatých horských silničkách. Klasický mexický truck je skoro dvakrát tak delší než naše kamiony a to, co s nimi jejich řidiči dovedou občas nechápete.

Potomci původních indiánských obyvatel se dnes živí převážně výrobou a prodejem suvenýrů a podobných "cetek", které Vám budou neodbytně nabízet na každém kroku. Neradi se fotí a pokud se o to pokusíte, tak Vám svou nelibost dají bez problémů najevo. Čím dál jste od civilizace, tím je strach z objektivu větší. Nejlepší je nasadit nějaké "tele" a fotit z uctivé vzdálenosti.

Docela by mě zajímalo, co tahle vyjímečně krásná indiánská slečna poslouchala a na co myslela. Zatímco ostatní běhali po náměstí a v přilehlých uličkách San Cristóbal de las Casas jako o život a snažili se těm několika málo turistům prodat něco ze své nabídky, tahle ne. Zamyšleně seděla před místním kostelem a dlouhé minuty hleděla do prázdna.



Copak si asi myslela tahle indiánská žena, když si mě prohlížela a nepříjemně mě přitom probodávala svýma uhlově černýma očima?



Okamžitě, jak ze vzdálenosti několika metrů cvakla moje spoušť, schovala matka přede mnou své dítě a oba přidali do kroku. Ach jo.


Chamula, indiánská venice v horách ležící blízko San Cristóbal de las Casas, je vyhlášená svými trhy. Na nich místní prodávají vše, co Vás jenom napadne. Hodně suvenýrů prodávaných v celém Mexicu pochází právě odtud, ale jedině zde máte možnost usmlouvat fantastické ceny a vidět něco, s čím se jinde nesetkáte.


Nenechte se mýlit dětskou tvářičkou a smutnýma očima. Tahle dívka byla rozená obchodnice.

"Tak kolik jste toho prodaly, holky?"


Většina místních, kteří v podobných příbytcích obývají svahy v okolí měst a větších vesnic, před Vámi prchne v okamžiku, kdy na ně zamíříte svůj objektiv. Nemilosrdně, nekompromisně a bleskurychle.


Typický domov indiánské rodiny. Tahle byla evidentně bohatší - dřevěný domek má podlahu. Uvnitř, alespoň pokud jsme tu a tam mohli nahlédnout, visí houpací sítě ve kterých se spí i odpočívá. Dále tam stojí několik plastových židlí a v těch nejluxusnějších příbytcích září televize. Při průjezdu horami, ale i nížinami, vidíte na svazích a podél silnice takových obydlí tisíce. Podobně se žije i ve městech, zejména na jejich okrajích.


Palenque - když se z hor vrátite sem, máte pocit, že jste v jiném světě. Teče tu voda, záchody splachují a kromě desítek vetešnictví tu mají i Burger King. Důrazně ale doporučuji se mu vyhnout! Naše vnitřnosti přežily bez úhony mexickou kuchyni, ale po "globální" snídani u Burger Kinga se pekelně vzbouřily.

Nedaleko města Palenque se nachází jeden ze známějších, ale z bezprostředního okolí Mayské riviéry hůře dostupných arecho parků. Dobře pro něj i pro Vás.

Campeche - nádherné město na pobřeží, které se vymykalo všemu, co jsme v Mexicu viděli. Všechny domy byly opravené, čisté a stejně jako všude také krásně barevné. Všude byl extrémní pořádek a město brázdila krásná auta.

Oproti tomu jsou typické mexické vesnice, kterých cestou minete stovky, o poznání méně malebnější. Ale i ony mají své kouzlo.


Cesty v rezervaci Sian Ka'an nejsou v nejlepším stavu a necelých padesát kilometrů Vám zabere hodně přes dvě hodiny (v lepším případě).

Trocha vody Vás přece nerozhodí, ne? Navíc auto máte z půjčovny a zbloudilý taxík Vám ukázal, že hlubší než půl metru to není.

V Sian Ka'anu uvidíte tisíce barevných krabů a mnoho jiných zvířat - varanů, papoušků, ještěrek, ryb a spousty dalších.



Opičku vpravo jsme nepotkali v rezervaci, ale v Crococunu - krokodýlí farmě nedaleko Puerto Morelos. Dáma byla pěkně vyčůraná, protože dle slov průvodce přesně věděla, kdy park otevírá a kdy zavírá. Den trávila s příležitostnými turisty (my v parku byli sami) a na noc se vrácela do džungle.


Varane jeden zatracenej, nemůžeš mi takhle krásně postát jinde, než vedle toho vajglu?

Na konci silnice vedoucí do Sian Ka'anu stojí malá rybářská vesnice (Punta Allen), ve které se zastavil čas. Místní tu chytají humry jako za časů starých Mayů a i my jsme je ochutnali.


Lov humrů pro dnešek skončil a lodě byly vytaženy na břeh.

Nádherné vodopády nedaleko Ocosingo nás dostaly. Dvakrát jsme se snažili přijet k mnohem známějším vodopádům v Aqua Azul a dvakrát jsme přijeli po setmění. Tyhle nám to ale vynahradily.

V silném proudu a po kotníky v příšerně ledové vodě, ale vyfotit jsem to musel, ne?


Při vjezdu do hor Vás přivítá malebná krajina, která nám ze všeho nejvíc připoměla Frodův Kraj.

Tahle fotka vznikla za jízdy v autě a v podstatě omylem. Přesto je jednou z mých nejoblíbenějších a ve větším formátu dostala většinu z těch, kteří ji viděli. Expoziční čas byl delší než by slušelo objektům v popředí, ale díky mírné zatáčce zůstal strom vzadu ve stejné vzdálenosti jako při zmáčknutí spouště a je tedy nádherně ostrý. Vypadá jako plastický a ať se na fotku díváte z jakéhokoli úhlu, máte pocit, že chodíte kolem něj.

Laguna de los Siete Colores (Laguna sedmi barev) vypadala při západu slunce úchvatně. Ve dne skutečně hýřila sedmi barvami a byla nádherná. Zavítáte-li při pobřeží trochu víc na jih, vřele Vám její návštěvu doporučuji. Najdete ji blízko Bacalaru, nad Chetumalem.

Tulumské pláže jsou jedny z nejkrásnějších v celém Mexicu. Pokud do Mexica pojedete jako my, tedy mimo hlavní turistickou sezónu, budou nádherně liduprázdné. Místo turistů tu pořádají pikniky místní a všude je klídek a pohoda.

Početná mexická rodinka v sobotu na pláži.

Tady nikdo nerybaří, tady se odpočívá...

Jéé, ty jseš tak krásně zrzavej a bílej, nechceš si dát s náma? Pohodová rodinka s již méně pohodovou pálivou omáčkou, v níž smočili každý ze snědených brambůrků. Bezprostřední, příjemní a milí lidé. Líbili se oni nám a my zase jim.


Tak tady jsem pár dní bydleli. Bylo sice pod mrakem a občas sprchlo, ale bylo tam nádherně. Elektřina čtyři hodiny denně, studená voda, záchod a sprcha venku. Ale za tu romantiku to stálo. Eko resort "Diamante K" u Tulumu doporučuji všem. Kousek od něj jsou nejen vyhlášené tulumské pyramidy, ale i archeologický park Cobá s nejvyšší pyramidou na Yucatánu a mnoho dalších památek.

Nádhera, že? Přesně takhle to vypadalo před naším domečkem - chýší ze dřeva a střechou z palmového listí. Venku sítě, židličky, pár metrů písku, korálový útes a hned Karibik. Vedle byla malá a dobře přístupná písečná pláž.

Nejkrásnější probuzení a a úchvatný pohled přímo z postele.


Takhle to v Diamante K vypadlo v noci.

Španělé odvedli při kolonizaci "skvělou práci". Co říkalo ještě před pár stoletími to "naše" náboženství původním obyvatelům s jejich vyspělou kulturou? Vůbec nic. Jejich Bozi byli nahrazeni naším Bohem a bylo to. Jaképak ciráty. Věřící v Mexicu jsou poměrně "fanatičtí" a považuji za svou i Boží urážku, když fotíte církevní památky. Zatímco ve Vatikánu si můžete vyfotit co chcete, tak tady ne. Dokonce na nás troubili v autech na křižovatce, když se v našem okénku objevil objektiv ve snaze vyfotit krásný kostel.


Z toho, co zbylo po starých civilizacích Vám občas běhá mráz po zádech. Co všechno dokázali s tehdejšími technologiemi a jak dlouho to přežilo je obdivuhodné. Most na Jižní spojce se sype už po deseti letech provozu. Mayské památky jsou zkrátka impozantní.

Přesto si u nich můžete zablbnout. No jo, schody a Rocky Balboa v podání Alice a Bořka :-).

Areál památek v Tulumu je skutečně impozantní. Nepatří sice k největším, ale je jeden z mála, který leží přímo u břehu moře. I když jsme později viděli vyhlášené památkové "perly" i památky lehce odstrčené a zapomenuté, tak ruiny v Tulumu se nám líbily ze všeho nejvíc.

Když se řekne "Mayové", tak si většina lidí, když vůbec něco, vybaví pyramidu v Chitzen-Itza. Je impozantní a nádherná, stejně jako ostatní památky v areálu. Ten je ale až moc dobře přístupný z letoviska Cancun a v sezóně tu bývá hlava na hlavě. Když ale jedete v pravý čas, tak Vás ruší jenom volně pobíhající psi.

Mayové po sobě nezanechali jenom "pyramidy". Vidět můžete pozůstatky starých měst i vesnic.

 

Doplněno 20. října ve 21:11:

Jak jsem mohl vynechat tuhle fotku, to tedy vážně netuším. Indiánská babička je jednou z našich nejsilnějších vzpomínek, protože kromě lehce pomatené mysli a neschopnosti verbálně se vyjadřovat z ní čišela neuvěřitelná radost z toho, že je. Že žije, že se má večer kam vrátit, že je obklopena svými blízkými. Těžko se to popisuje, ale ona prostá radost z pouhé existence, byť rámované chudobou a nedostatkem všeho, co my, rozmazlení Středoevropané považujeme za samozřejmé, na nás těžce zapůsobila.

Ulice San Cristóbalu se Vám nezaměnitelným způsobem vryjí do paměti.

Drsný kontrast. Bída všude kam se člověk podívá je lemovaná nádržemi na vodu a na vše dohlíží vnadné děvy, které Vám nutí hlt zlatavého moku. Nejvtipnější na všem je fakt, že takovouhle ženu v Mexicu jen stěží potkáte. Alespoň, že to nejsou prsaté blonďaté Barbie, jako na ostatních bilboardech.

Zmíněná nejvyšší pyramida na poloostrově Yucatán - najdete ji v Cobá . Výstup na ni Vám dá trochu zabrat, ale stojí to za to, to mi věřte.

Tady jsme sice nebydleli (dal bych si říct), ale čekali jsme na želvy. V okolí Akumalu kladou svá vejce. Samozřejmě, že jsme měli smůlu a želvy nepřišly, ale i tak to bylo fajn. Každý praporek na pláži označuje místo s vejcem a každý je očíslovaný a evidovaný. Musí být úžasné mít to štěstí a být na pláži, když na ní želvy zamíří.

Autor: Štěpán Binko | pondělí 20.10.2008 13:20 | karma článku: 35.85 | přečteno: 5378x


Další články blogera

Štěpán Binko

Uber, regulací k veřejnému (ne)blahu aneb takhle prosím ne!

Tak po Dánsku a Maďarsku končí UBER i v Itálii. Socialismem, regulacemi a přebujelou byrokracií všeho druhu sužovaná Evropa zabíjí další hřebíček do své vlastní rakve. Byrokracii nedáme a o zákazníka nám nejde!

8.4.2017 v 14:59 | Karma článku: 33.91 | Přečteno: 2618 | Diskuse

Štěpán Binko

Silná Evropa nemusí znamenat socialistickou Evropskou unii

Baví mě ta hysterie kolem Brexitu. Baví mě celá EU. Přemýslím, zda vůbec existuje jeden jediný funkční "státní" útvar, velikostí a uspořádáním odpovídající EU, který "funguje" a kde není diktatura.

24.6.2016 v 11:45 | Karma článku: 29.73 | Přečteno: 793 | Diskuse

Štěpán Binko

Kdo, když ne Syřané, dá tohle do pořádku? Na koho spoléhá syrský zubař z Náchodska?

Ráno jsem slyšel na Radiožurnálu zajímavý rozhovor s jedním ze syrských azylantů v ČR. Dělá zubaře na Náchodsku. Za 18 měsíců získal azyl, naučil se slušně česky, funguje, pracuje.....

16.11.2015 v 10:01 | Karma článku: 39.92 | Přečteno: 2024 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Vojtěch Wertich

Aviou Amerikou 2017 - Jedeme dál!

V dalším dílu deníku Jacka a Avokáda se dozvíte, jak jsem dokončili opravu Amálky a vydali se dál na sever Chile. Přes sopku Chaiten dojedeme až do města lanovek - Valparaisa a cestou oslavíme pár narozenin.

19.7.2018 v 15:00 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 180 | Diskuse

Anna Bukovanská

Napoli(t)áno!

Dočasným nenabízeným řešením letnoslunovratového zkouškového pro mě byla rychlá odjízda do přísopečné Neapole. Navíc jsem byla veprostředku psaní seminární práce sice na téma Itálie, namíň ne o Camořře,

19.7.2018 v 13:11 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 314 | Diskuse

Michal Tříska

Kunětická hora

Na vrcholu dominanty zdejšího polabí, nalezneme zříceninu pozdně gotického hradu. Podívejte se jak vypadal hrad slavného rodu Pernštejnů, na kterém se zabydlel i pohádkový Rumburak.

19.7.2018 v 10:45 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 599 | Diskuse

Veronika Trněná

Kam vedou všechny cesty?

Jen co jsme se zapracovali, zorientovali, vstřebali kulturní šoky a překonali všechny nesnáze, musíme přemýšlet, kam se vydáme až nám skončí pracovní smlouva. Na Sicílii zůstat rozhodně nemůžeme.

19.7.2018 v 8:49 | Karma článku: 10.29 | Přečteno: 302 | Diskuse

Libor Čermák

Jezero Kozjak - největší z Plitvických jezer

Dnešní fotoblog zasvětím jezeru Kozjak. Toto jezero je ze všech Plitvických jezer to největší. A jako na jediném z jezer je i lodní doprava. A tak se pojďte spolu se mnou po něm projet.

19.7.2018 v 5:37 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 335 |
Počet článků 288 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5202

Jsem obyčejný chlap, manžel skvělé ženy a otec čtyř úžasných dětí. Bytostně věřím v člověka a jeho schopnosti. Mám rád golf, slivovici, dobré jídlo a víno. Z některých věcí jsem už vyrostl, z jiných ještě ne a z některých doufám, že nevyrostu nikdy.

Miluji lidi a svět kolem sebe a každý den se snažím žít naplno. Řídím vlastní firmu (Internet Projekt, a. s.) a občas někde něco utrousím nebo napíšu o správě obsahu v digitálním věku nebo digitálním marketingu.





Najdete na iDNES.cz